Důkladně porozumět globálním problémům předpokládá sledovat nebo se přímo zapojit do diskuse na skutečně evropské či světové úrovni.
V českém prostředí existuje celá řada osobností s mezinárodním renomé, které se pravidelně dělí o své znalosti a zkušenosti se širokou veřejností.
Zároveň však stále příliš mnoho aktérů českého veřejného života necítí potřebu překročit hranice místního kontextu.
Český vztah k okolnímu světu formovaly v posledních letech zejména dvě události. Extrémní nárůst počtu žadatelů o azyl v Evropské unii v roce 2015 a pandemie nemoci covid-19.
V průběhu obou těchto událostí se znovu potvrdilo, že informace o tom, jak na globální události reagují v zahraničí hrají důležitou roli pro pochopení všech souvislostí.
Ruská invaze na Ukrajinu je dnes tragickým potvrzením faktu, že to, co se děje mimo území České republiky, přímo ovlivňuje život a budoucnost jejích občanů.
Pozvednout český veřejný prostor na evropskou úroveň lze zejména skrze ještě zevrubnější sledování světových událostí i jinýma než jen českýma očima.
Hlavním cílem tohoto projektu tak je zvýšit počet zahraničních aktérů evropského dění, jejichž názory budou jednoduše přístupné české veřejnosti.
Stejně tak ovšem se tento projekt chce stát platformou pro české osobnosti, jejichž erudice nebo mezinárodní zkušenosti mohou ostatním pomoci lépe pochopit svět 21. století.
Prvním předpokladem trvání demokratického státu hájícího základní lidská práva a svobody jsou občané uvažující více v kontextu těchto univerzálních hodnot než v kontextu malých výhod a lokálních zájmů
Jen občané poučení o dění za hranicemi našeho státu se mohou účastnit nikdy nekončícího hledání společné komunikační báze jako předpokladu pro udržení Evropské unie založené na principech solidarity, spravedlnosti a vlády práva.
Jen občané poučení o mezinárodních souvislostech mohou skutečně odpovědně a svobodně rozhodovat o budoucnosti svého státu, který má evropský rozměr ve svém DNA.
Československo vzniklo v roce 1918 jako demokratická republika inspirovaná západními demokraciemi z velké části díky tomu, že se v době první světové války člověk cestující pod jménem Thomas Marsden pohyboval v Paříži, v Londýně nebo ve Washingtonu se stejnou samozřejmostí jako předtím v Praze nebo na Slovácku.
Tomáš Garrigue Masaryk cestoval jako Thomas Marsden i poté co se stal prezidentem Československé republiky. Jeho stát již neexistuje, ale jeho ambici převzít skrze českou státnost odpovědnost za budoucnost celé Evropy lze a je třeba naplňovat i dnes.
Jedním z předpokladů úspěchu zde potom je, aby názory zahraničních osobností nebyly jen občasným zpestřením nebo prémiovým obsahem, ale aby se staly zcela běžnou součástí veřejného prostoru.
